Lysohlávek, neboli psilocybe je mnoho druhů. Dlouho bylo pro anglicky nepříliš dobře mluvícího člověka těžké shánět nějaké informace o zástupcích tohoto rodu (hledal jsem i v mykologických sborníkách z 1. republiky). Dnes se informace začínají hromadit také v češtině. Především skvělou knihou o taxonomii halucinogenních hub je kniha Paula Stametse Halucinnogenní houby světa (Volvox 2000), nebo starší kniha Petera T. Fursta Halucinogeny a kultura (Maťa/Dharmagaia 1996) pojednávající o velké škále halucinogennů v kontextu s kulturním vývojem starých i současných civilizací. V případě, že přijdete na nějaké neshody v druhu/obrázku, či v jakýchkoli jiných udajích, budu rád, když dáte vědět. Konec konců, nikdo není neomylný.
Kromě lysohlávek tu najdete také některé zástupce rodu kropenatec, neboli panaeolus, jenž jsou na mnohých místech světa sbírány pro svůj (v některých druzích značný) obsah psilocybinu. U nás jsem se sice nesetkal s nikým konkrétním, kdo by měl nějaké zkušenosti se sběrem a konzumací kropenatců, avšak česká literatura (Kouzelné houby, anonym, Dveře) se o jejich sbírání i konzumaci zmiňuje.
Jednotlivé druhy jsou řazeny podle latinského názvu. Legenda aktivity:
N/A - není aktivní; ? - aktivita neznámá; A - aktivní, síla neznámá; SL - slabě, ST - středně, SI - silně aktivní; MA - mimořádně aktivní.
Aktivita je měřená podle procentuálního podílu psilocybinu+psilocinu v jednom gramu sušiny:
SL - do 0,25%; ST - 0,25%-0,75%; SI - 0,75%-2%; MA - nad 2%. 

[1][2][3]

PSILOCYBE ARCANA
Lysohlávka tajemná je pravděpodobně nejmladším identifikovaným druhem lysohlávky nejen u nás. Po třicet let byla zaměňována za lysohlávku českou (psilocybe bohemica), či lysohlávku modrající (psilocybe cyanescens). Tato houba je aktivní, přibližně stejně silná jako lys. česká (zatím ale nebyly provedeny žádná laboratorní měření). Lys. tajemná byla zatím identifikována u nás a na Slovensku.

[1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15]

PSILOCYBE ARGENTIPES
Zatím byl tento druh lysohlávky nalezen pouze v Japonsku, ale je možné že je rozšířena ve více částech světa. Svým způsobem je podobná lysohlávce modrající, co do aktivity by však mohla být i silnější.

[1]

PSILOCYBE ATRORUFA
Lysohlávka černohnědá roste jednotlivě nebo pospolitě, většinou na mechových polětářích, vzácněji na písčitých půdách, obvykle ve vyšších nadmořských výškách. Plodnice vytváří od začátku léta do podzimu. Roste i u nás (Dr. Velenovský, 1920; Stamets 1996). Zatím není známo, že by byla aktivní. Paul Stamets ji však uvádí jako psilocybe montana, neboli lysohlávku horskou.

[1][2]

PSILOCYBE AUCKLANDII
Nálezy zatím hlášeny pouze od Aucklandu z Nového Zélandu. Aktivita odhadována na stření, ale není doložena analýzami.

[1][2]

PSILOCYBE AUSTRALIANA
Nalezena byla v Austrálii nedaleko Sydney a v Tasmánii. Aktivita slabá.

[1]

PSILOCYBE AZTECORUM
O této houbě psal už katolický kněz Sahagun v 16. století, kdy sepisoval rituální zvyky mexických indiánů. Lysohlávka aztécká byla nalezena zatím jen ve středním Mexiku, ale je pravděpodobné, že se vyskytuje i jinde. Roste na dřevěných drtích od srpna do října.

[1]

PSILOCYBE AZURESCENS
Lysohlávka azurově modrající je mimořádně aktivní houba, která roste především v severní americe. Byla však již pěstován i na venkovních záhoncích v Lipsku (Německo).

[1][2][3][4][5]

PSILOCYBE BAEOCYSTIS
Hojně se vyskytuje po celém pacifickém Severozápadě. Je středně aktivní.

[1][2][3][4][5][6]

PSILOCYBE BOHEMICA
Mám fakt radost, že se obrázky lysohlávky české hromadí. Za kousky 4-9 pak především vděčím lepikovy ze cyberspacu. ;) Lysohlávka česká patří mezi silně aktivní druhy. Byla nalezena také v Rakousku a Německu.

[1][2][3][4][5][6]

PSILOCYBE CAERULEA
Lysohlávka modravá, nebo také límcovka modravá (stropharia caerulea), je velmi podobný druh lysohlávce měděnkové. Také roste u nás, všeobecně po celé kontinentální Evropě a na Britských ostrovech. Roste na podzim a najdete ji například na dobře prohnojených pastvinách.

[1]

PSILOCYBE CAERULESCENS
Lysohlávka šedomodrající je silně aktivní druh vyskytující se na americkém kontinentě.

[1][2][3][4]

PSILOCYBE CAERULIPES
Opět jedna z hub amerického kontinentu. Rozšířena je východně od Velkých plání, po celém Středozápadě a na východě Spojených států. Středně aktivní druh, ale zatím bez analýz.

[1]

PSILOCYBE COPROPHILA
Podle vícera zdrojů vyskytuje se lysohlávka výkalová i u nás. Od jara do podzimu roste jednotlivě i v hustých skupinách, ale nikdy v trsech, na kravském a koňském trusu. Podle Stametse (1996) neaktivní druh.

[1][2][3][4][5]

PSILOCYBE CROBULA
Lysohlávka plevnatá u nás také roste, avšak otázka obsahu psilocybinu a psilocinu je zatím nezodpovězena, Philips ji však uvádí mezi aktivní druhy (Stamets 1996). Plodnice vyrůstají na podzim na drobném klestí a různé dřevěné drti, ale ne v trávě.

[1]

PSILOCYBE CUBENSIS
U nás ji sice nenajdete, ale jinak lysohlávka kubánská patří mezi nejrozšířenější mezi pěstiteli hub. Tato houba je také v literatuře uváděna jako stropharia cubensis, neboli límcovka kubánská. Ačkoli svým tvarem připomíná spíše límcovky, nedošlo ve vědeckém světě k ucelenému názoru, zda je tato houba psilocybe, či stropharia. Podle toho co jsem se však dozvěděl, byla definitivně přeřazena z límcovek do lysohlávek. Specialitky jsou čísla 9 a 10, což jsou vypěstovaní albíni.

[1][2][3][4][5][6][7][8] [9][10] [11][12]

PSILOCYBE CYANESCENS
Houba co do obsahu psilocybinu velice silná. Lysohlávka modrající se u nás dá najít v celých houfech, ale jinak je pro necvičené oko vzácnější než lysohlávka kopinatá. Pilný houbař studující prostředí, v kterém se houba nalézá, však brzy pochopí, že není zas tak obtížné ji najít.

[1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15][16][17][18][19][20][21][22]

PSILOCYBE CYANOFIBRILLOSA
Roste v oblastech Severní Ameriky od Kalifornie až po Britskou Kolumbii. Je slabě aktivní.

[1]

PSILOCYBE FIMETARIA
Lysohlávka mrvní je houba rozšířená ve velké části světa (kont. Evropa, Chile, Kanada), také známa jako stropharia fimetaria, neboli límcovka mrvní. Tento druh je aktivní a roste také u nás. Vzdáleně připomíná lysohlávku kopinatou, až na to že má namodralý prsten v horní části třeně. Roste na hnojených půdách, často v kruzích, především pak v říjnu a listopadu.

[1]

PSILOCYBE HISPANICA


[1][2][3]

PSILOCYBE HOOGHSHAGENII
Houba s legračním tvarem a středně silným halucinogenním účinkem. Roste v Mexiku na kávovníkových plantážích a bahnitých půdách. Nalezena byla také v Argentině, Brazílii a Kolumbii.

[1]

PSILOCYBE INQUILINA
Lysohlávka domácí je drobná houba rostoucí v tlející trávě. Můžete ji nalézt jak v České republice, tak v celé Evropě a na celém Americkém kontinentě. Roste na podzim a není známo, že by byla aktivní.

[1][2]

PSILOCYBE LINIFORMANS
Tato lysohlávka byla nalezena v Severní americe, v Chile přičemž z Evropy je její nález hlášen zatím jen z Holandska. Roste od pozdního léta po celý podzim. Tento druh je slabě až středně aktivní.

[1]

PSILOCYBE MAGNIVELARIS
Taktéž známa jako psilocybe percevalii, lysohlávka percevalova, nebo stropharia percevalii. Nalezena byla ve Spojených státech, v severní Evropě a na Britských ostrovech. Roste v písčitých půdách, nebo záplavových oblastech bohatých na dřevěnou drť z vrby a olše. Roste od května do listopadu. Pravděpodobně je rozšířena více než je známo. Tento druh není aktivní.

[1]

PSILOCYBE MEXICANA
Lysohlávka mexická je jedna z nejproslulejších hub znovuobjevených Dr. Gordonem Wassonem. Roste v Mexiku ve vyšších oblastech. Je to středně aktivní druh. V mnoha ohledech se tato houba podobá lysohlávce kopinaté. 

[1][2]

PSILOCYBE MUSCORUM

[1]

PSILOCYBE NATALENSIS
Zatím byl tento druh nalezen pouze v Natalu v Jižní Africe a to v lednu, v nadmořské výšce 1500 metrů. Bude zřejmě středně aktivní.

[1]

PSILOCYBE PELLICULOSA
Vyskytuje se po celém pacifickém Severozápadě a v severní Kalifornii. Slabě aktivní druh.

[1][2][3][4][5][6]

PSILOCYBE PORTORICENSIS
Nedávno jsem na internetu objevil tento druh psilocybe. Kromě zdrojového site s fotografiíjsem o této houbě nenašel žádný jiný zdroj informací.

[1]

PSILOCYBE SAMUIENSIS
Její výskyt je dokladován zatím jen z Japonska. Je podobná lysohlávce kopinaté a zřejmě i stejně účinná.

[1]

PSILOCYBE SEMIGLOBATA
Lysohlávka polokulovitá, u nás známá spíše jako límcovka polokulovitá (stropharia semiglobata), roste pospolitě na kravském a koňském trusu. Pravděpodobně je rozšířena v celém mírném pásu, naleznete ji i unás v čechách. Tato lysohlávka není aktivní.

[1][2]

PSILOCYBE SEMILANCEATA
Naše nejoblíbenější překrásná lysohlávka kopinatá, nejsbíranější v ČR. Najdete všude možně (i když také ne jen tak snadno).

[1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15][16][17][18][19][20][21][22][23]

PSILOCYBE SILVATICA
Neboli lysohlávka lesní je nepříliš silně aktivní houba, kterou lze nalézt na severu amerického kontinentu a v severní Evropě.

[1][2]

PSILOCYBE SQUAMOSA
Lysohlávka šupinatá je známá také jako límcovka šupinatá (stropharia squamosa). Roste jednotlivě nebo v řídkých skupinách na loukách a ve smíšených lesích s olší, a  to koncem léta a na podzim. Roste i u nás a její aktivita není zanalyzována, ale s nejvyšší pravděpodobností nekativní (Stamets 1996). Je zajímavé, že tato houba roste i u nás, ačkoli Stamets (1996) nemá o jejím výskytu v Evropě žádné informace.

[1][2]

PSILOCYBE STRICTIPES
Pravděpodobně roste i u nás. Lysohlávka otupělá byla často nalezena ve společnosti lysohlávky kopinaté (psilocybe semilanceata). Jedná se o středně až silně aktivní druh.

[1]

PSILOCYBE STUNTZII
Vyskytuje se ve státě Washington a Britské Kolumbii a je to slabě až středně aktivní druh.

[1][2][3][4][5][6][7]

PSILOCYBE SUBAERUGINOSA
Roste jednotlivě i pospolitě na půdách bohatých na dřevěnou drť. Je známa pouze z Austrálie a Tazmánie. Středně až silně modrající soudě podle intenzity modrání.

[1][2]

PSILOCYBE SUBCUBENSIS

[1]

PSILOCYBE SUBFIMETARIA
Roste jednotlivě až pospolitě na trusu a na travnatých plochách. Pravděpodobně je rozšířena více než je zatím známo. Zatím byla hlášena ze Spojených států, Britské Kolumbie a Chile. Podle Stametse roste tato houba také spolu s lysholávkou kopinatou a psilocybe liniformans. Tento druh je aktivní, zatím se neví do jaké míry.

[1][2][3][4]

PSILOCYBE SUBVISCIDA
Známá je opět ze Spojených států, ale také ze Skotska. Její areál je pravděpodobně rozsáhlí, zatím jen nezmapovaný. Není aktivní.

[1][2]

PSILOCYBE WEILII
Toto je jeden z mladších oběvů ze zástupců psilocybe, který byl poprvé identifikován v severní Georgii, USA v roce 1995. Středně až silně aktivní druh.

[1][2][3][4][5][6]

PSILOCYBE ZAPOTECORUM
Další z druhů proslavených výpravami Dr. Gordona Wassona mezi mexické indiány. Lysohlávka zapotécká se vyskytuje v subtropických oblastech Mexika a v subtropické Jižní Americe (Peru, Kolumbie, Brazílie). Je to silně aktivní, silně modrající druh.

[1]

Z výše uvedených houbiček se u nás sbírá především lysohlávka kopinatá (psilocybe semilanceata), lysohlávka modrající (psilocybe cyanescens) a lysohlávka česká (psilocybe bohemica). Také se u nás pro obsah psilocybinu a psilocinu sbírají některé druhy kropenatců (panaeolus subbalteatus, za pokus možná stojí papilionaceus). Ostatní lysohlávky vyskytující se u nás jsou co do obsahu indolových sloučenin neurčité, nebo neaktivní (lysohlávka výkalová, domácí, plevnatá a hnojní).

PANAEOLUS ANTILLARUM
Neboli kropenatec teutonský je houba známa ze Severní Ameriky přes Mexiko po severní část Jižní Ameriky. Není aktivní.

[1]

PANAEOLUS CAMBODEGINIENSIS
Původně nalezený v Kambodži, ale pravděpodobně bude rozšířený po celých asijských subtropech. Je to intenzivně modrající, silně aktivní druh. 

[1]

PANAEOLUS CASTANEIFOLIUS

[1][2][3][4][5][6]

PANAEOLUS CYANESCENS
Kropenatec modrající bývá také označována jako copelandia cyanescens (motýlovka modrající). Pravděpodobně nejpěstovaněší a nejsbíranější druh kropenatců se středně silným psychoaktivním účinkem. Nálezy jsou známy především z teplejších oblastí, ale byly hlášeny i z Francie.

[1][2][3][4][5][6]

PANAEOLUS FOENISECII
Kropenatec otavní roste jednotlivě i pospolitě na travnatých plochách, ale ne přímo na trusu. Hojně se nacházejí na jaře, v menší míře i na podzim. Velmi rozšířené v mírném pásu Severní i Jižní Ameriky a Evropy (tedy teoreticky i u nás). Provedené analýzy nenašli v tomto druhu žádné indolové sloučeniny.

[1]

PANAEOLUS PAPILIONACEUS
Tak jako mnoho jiných amatérských, ale i profesionálních mykologů, jsem se domníval, že houba kropenatec motýlovitý, je jedním ze světově nejrozšířenějších kropenatců. Chyba lávky. Tato v podstatě velice vzácná houba je často zaměňována se svými blízkými příbuznými kropenatcem zvoncovitým (panaeolus campanulatus) a kropenatcem parabolickým (panaeolus sphinctrinus). Pro její vzácnost a častou záměnu s jinými druhy nelze ani řící na kolik. či jestlivůbec je tato houba psychoaktivní.

[1]

PANAEOLUS SEMIOVATUS
Kropenatec kroužkovaný roste jednotlivě, ale i ve skupinkách především na koňském a kravském trusu. Na jaře a na podzim jej nalezneme v mírném pásu Severní Ameriky a Evropy. Považuje se za neaktivní a nejedovatý druh. Jisté informace o jeho aktivitě však nejsou doloženy. Také bývá znám jako žluťák kroužkovaný (anellaria separata).

[1][2][3]

PANAEOLUS SPHINCTRINUS/CAMPANULATUS
A toto je ona druhá skupina kropentaců, která je tak často míchána a zaměňována s kropenatci motýlovitými (panaeolus papilionaceus). Jedná se o kropenatce parabolického (panaeolus sphinctrinus) a kropenatce zvoncovitého (panaeolus campanulatus). Obrázky 1-7 by měli být kropenatci paraboličtí a 8-10 zvoncovití. Rozdíli mezi těmito druhy jsou nepatrné a pro amatéra těžko poznatelné, takže i já jsem se rozhodl umístit tyto skupiny k sobě, protože si sám nemohu být jistý, jestli obrázky skutečně odpovídají.

[1][2][3][4][5][6][7] [8][9][10]

PANAEOLUS SUBBALTEATUS
A nakonec samotný kropenatec lemovaný. Je to slabě až středně aktivní druh, který se dá najít i u nás. Pozor, jeho aktivita je velice kolísavá (někdy až desetinásobné rozdíly). Roste řídce nebo ve skupinách na trusu nebo na dobře hnojených půdách, na jaře, v létě a brzy na podzim. Je velmi rozšířený.

[1][2][3][4]

PANAEOLUS TROPICALIS
Roste v tropech na kravincích a na trusu divokých zvířat. Nalezen byl na Havajských ostrovech, Kambodži a střední Africe. Je to středně až silně aktivní druh.

[1]

Mezi z mnoha dalších teonanacatlů (a zároveň mezi houby) patří také muchomůrky (amanita). Je to úplně jiný druh halucinogenu než lysohlávky (neobsahuje psilocin a psilocybin, ale muscimol a kyselinu ibotenovou) a experimentování s ní je daleko nebezpečnější s podstatně menší efektivitou. Ve své podstatě tato houba na tyto stránky ani nepatří, jelikož na těchto stránkách se zabývám výhradně houbami obsahujícími indolové sloučeniny, ale na druhou stranu je to tak krásná houba a tak často na né člověk naráží, že jsem si neodpustil dopřát jí zde také nějaké místo.

AMANITA MUSCARIA
Muchomůrka červená je ještě v celku bezpečná houba. Přehnat to s ní znamená sežrat opravdu velké množství této houby, ale i tak je nebezpečná. Hranice rauše a smrti nejsou v případě muchomůrek daleko od sebe. Muchomůrky červené se vyskytují ve dvou variacích.

AMANITA MUSCARIA var. MUSCARIA
Toto je klasická muchomůrka červená tak, jak ji známe z našich luhů a hájů. Krásná a hlavně červená.


[1][2][3][4][5][6][7][8][9]

AMANITA MUSCARIA var. FORMOSA
Kdežto tato muchomůrka je světle oranžová až žlutá, jinak nachlup stejná jako červená. U nás ji zoveme sibiřskou, ale pravda je, že neroste jenom na sibiři. Jestli roste i u nás, to netuším.

[1][2][3]

AMANITA PANTHERINA
Muchomůrka tygrovaná (panterová) je zhruba dvakrát silnější než červená. To však není pravidlo, takže opatrně.

[1][2][3][4][5]

Upozornění! Mezi muchomůrky také patří smrtelně jedovatá muchomůrka zelená (amanita phalloides) a muchomůrka jízlivá (amanita verna), které neobsahují psychoaktivní látky! Neexperimentujte proto s těmito houbami, obsahují velice nebezpečné jaterní jedy.

Tady máte ke stažení celé archivy všech fotek houbiček z 3. 4. 2001, ve formátu RAR:

Pokud máte nějaké hezké pikčrs houbiček, tak neváhejte a pošlete, aspoň se to tu bude zvětšovat. Další věcí je, že existují kromě kropenatců a lysohlávek ještě jiné druhy hub, obsahující psiloc(yb)in. Časem přibudou i ty.